S focením jsem začla asi před dvěma lety, kdy jsem dostala svůj první fotoaparát nikon coolpix p310, i když je to obyčejný kompakt, dokážou se s ním vykouzlit kouzelné snímky. A ten mi i zůstal. Občas ale fotím s dědovou zrcadlovkou.
K focení mě přivedla má milovaná starší sestřička, která začla s focením a stále se od ní můžu učit, potom velké díky patří prarodičům, díky kterým vlastně všichni příbuzní fotíme. Samozřejmě že bych chtěla digitální zrcadlovku, ale finanční prostředky mi to nedovolují, zatím si o ní můžu nechat jenom zdát, snad by to mohl být dárek k maturitě?
Fotím především lidi...rodinu, své kamarády, miluju momentky, akci! Prý jsem panovačná, když mám ten ďábelský přístroj v ruce, možná je na tom něco pravdy. Mám spoustu nápadů, jen je mít kde realizovat. Přátelé jsou velmi ochotní, rádi mi dělají "modely". Mám radost, když se fotky líbí, ale samozřejmě unesu i kritiku. Člověk se stále učí. Spousta z nich, když chtějí novou "profilovku"(ano, zase ten facebook), se hned obrátí na mě.
Kamkoli jedu, beru s sebou svého "miláčka". Někde jsem četla, že když fotíte, neprožíváte naplno okolí, zážitky, že focení dělá z lidí hyeny. To si nemyslím, zapomínat je lidské, proto si myslím, že vzpomínky by se měly připomínat. Taková fotografie řekne více než tisíc slov Fotky mají hlubší význam..pocity, nálady.
Mým velkým snem je žít v cizině, fotit, malovat, ano, vím, jsem naivní. Našla jsem hezký citát...Sny nás pozvedají z pozemského každodenního života. Obohacují naši budoucnost o nové možnosti...tím se řídím.
webové stránky http://petrakasparova.cz/index.htm